Ve velikočním čase jsem se vymanil z každodenního shonu a tak mi zbyl čas na krátkou úvahu o vztahu peněz a kvality věcí, které produkujeme. Slovy klasika: "Za peníze v Praze dům :)?"

Imagem

Ale teď vážně v poslední době hodně cestujeme. Absolvovali jsme šňůru tanečních soutěží Michalovce, Humenné, Bardejov, Košice, Žilina, Myjava, Bratislava, Piešťany, Martin, Liptovský Hrádok, Trnava. Byli jsme na tanečních veletrzích ve Florencii, v Londýně. Porovnával jsem postoje lidí k tanci jak v jednotlivých regionech Slovenska, tak v zahraničí. 

Nadšení a láska jsou srovnatelné, ale zdá se mi, že samotný tanec si v zahraničí mladí tanečníci více užívají, mají z něj větší radost a jsou ochotni do něj i více investovat. A protože jak se říká ryba smrdí od hlavy, uvádím pár situací se kterými jsem se setkal. Vážení pedagogové tyto body jsou na vaši obranu aby si vaši žáci a jejich rodičové uvědomili, že váš přínos je pedagogické práci, ve vzdělávání, v motivaci, ve výchově žáků ne v tom, že se necháváte ničit.

 S čím se setkávám?

  • ředitelka, majitelka taneční školy šije dětem kostýmy na taneční představení
  • pedagog jede na zahraniční veletrh tanečního oblečení vlakem aby se odsud mohl vlátit s krabicí akciového tanečního oblečení, které by mu do letadla ani autobusu nevzali
  • mladá, začínají učitelka jede do krajského města nakoupit žákovi piškoty. Při zúčtování trvá na tom, aby na dokladě o nákupu měla vyúčtovanou i svojí slevu, protože rodiče dítěte chtějí přešné vyúčtování.  Ptám se jak je zaplacený její čas, cestovné a další když rodiče chtějí nakoupit na její slevu?
  • pedagog jede na Ukrajinu koupit piškoty za 2,50€, které nejen že jsou nekvalitní, ale ještě je musí pašovat v kufru aby žákům ušetřil peníze.
  • majitelka taneční školy organizuje taneční soutěž se ztrátou, nebo bez zisku. ".....nebude přece vydělávat na dětech...." To je sice ušlechtilé, ale tomu také odpovídá kvalita poroty, moderátorů, zabezpečení a celkové organizace.
  • oragnizují se taneční představení, na kterých jsou v tanečníci v přesile oproti publiku. Nevadí je to placené z Eurofondů.
  • taneční škola dělá taneční představení na závěr školního roku v exkluzivních prostorách za vstupné 3€. Nemůže údajně dát více, protože rodiče by to nezaplatili. Navíc:  ".....je to pro děti a poděkování rodičům...." Ano rodičům, kteří nezaplatí za to aby viděli svoje dítě na prknech státního divadla 3€ je třeba obzvláště poděkovat.

Co funguje?

  • pedagog, který má plnou hlavu toho aby učil a na ostatní "má lidi"
  • mobilní fittérka - služba profesionálního fittéra, který přijede za tanečníky do školy, nebo dokonce až do domácnosti a podle typu postavy doporučí optimální oblečení
  • choreograf, který tvoří a neplní současně funkci provianťáka
  • ředitel školy, který školu řídí a není současně účetní, učitel a vrátný

A tak uvažuji - může mít pedagog, který je zahlcený tím, že dělá spoustu věcí a zadarmo tvůrčí nápady, může být dobrý choreograf, může vychovávat k tomu aby si lidé vážili sami sebe? Ano může a dnes a denně se s tím setkávám. Ale jak dloho? Moc dlouho ne! A tak také vidím jak některým pedagogům mizí nadšení a jiskra z očí a začíná se šířit blbá nálada.

Tomu říkám ne. Já si myslím, že škola a pedagog musí dát žákovi energii, předat svoje zkušenosti, dát mu lásku k tanci. A promiňte to se nedá dělat zadarmo. To je dřina. Pedagog je od toho aby (pře)dával. A kdo chce dávat musít mít z čeho dávat.